ROZSÁHLÁ ANALÝZA A NAVRŽENÍ OPATŘENÍ PRO VRÁCENÍ VODY DO KRAJINY V OBCI DOLNÍ BOJANOVICE
Krajinohled
foto Lucie Mojžíšová
Jejich cílem je vrátit vodu do krajiny. Podívejte se, jak se to povedlo Krajinohledu se zapojením místní komunity.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Krajinohled, Člověk v tísni, Nielsen Admosphere, životní prostředí, voda v krajině, studie, místní komunita
SHRNUTÍ
V České republice chybí dostatečná pozornost v oblasti krajinného plánování v rámci adaptace na klimatickou změnu. O to výrazněji takového, které se snaží do problému co nejvíce zapojovat místní komunitu. Tím spíše, že tento typ studií nelze hradit z žádného dotačního programu. Je přitom důležité, aby obce měly k dispozici přehled toho, jaký potenciál krajina na jejich území má, a podle takové „kuchařky” pak postupovaly.
Obec Dolní Bojanovice se spojila se spolkem Krajinohled, který pomáhá vracet vodu do krajiny, a organizací Člověk v tísni, která stále častěji iniciuje adaptační projekty, aby společně vytvořili pilotní projekt v podobě rozsáhlé studie, jejímž cílem je ukázat, jakým způsobem by samosprávy v ČR mohly začít přistupovat k nutné adaptaci své krajiny na klimatickou změnu.
Partneři projektu uspořádali speciální semináře, kam sezvali zástupce místních spolků, vlastníky půdy, zemědělce i představitele samospráv. Cílem bylo posadit všechny k jednomu stolu a diskutovat o krajině z různých perspektiv. Tyto názory vytvářejí konsensuální pohled na to, jak se má krajina měnit.
Odevzdáním studie práce Krajinohledu neskončila. Ve spolupráci s Člověkem v tísni počítají se zevrubným projednáváním navržených opatření jak s obcí, tak zejména se subjekty hospodařícími v krajině, se soukromými vlastníky půdy a státními úřady. Jejich cílem je dohlédnout na to, aby se realizoval co největší počet opatření. Výstupy ze seminářů poslouží obci jako vodítko, která opatření realizovat prioritně. Na jednom se ale shodli všichni. Krajinu chtějí zdravou, živou, úrodnou, pestrou a odolnou.
PROBLÉM
Obec Dolní Bojanovice leží na jihomoravském Hodonínsku, na samotném okraji oblasti, kterou se prohnalo v létě 2021 ničivé tornádo. Přestože tornádo přímo přes Dolní Bojanovice neprošlo, zažily ve stejnou dobu jinou živelnou pohromu – přívalové povodně.
S postupující změnou klimatu je čím dál zřejmější, že počasí u nás bude mít méně stabilní charakter. Budou se prodlužovat období sucha střídaná přívaly deště, během nichž může napršet tolik vody, co dříve za půl roku dohromady.
Česká krajina – a zvláště ta jihomoravská – není na tento vývoj připravena. Obří homogenní lány bez zeleně se snadno přehřívají, jsou náchylné vůči větrné i vodní erozi a vodu, která naprší, nedokáží efektivně zadržet, aby ji pak v období sucha mohly čerpat.
Fáze celkové koncepce se často přeskočí a přikročí se rovnou k projektování konkrétních větších opatření, která mají typicky hasit akutní problém. Takový způsob práce ale nevyužívá potenciál území naplno. Podobného efektu by navíc bylo možné dosáhnout menšími, na sebe navazujícími opatřeními v podrobnější studii.
foto Daniel Řezníček
foto Daniel Řezníček
HLAVNÍ KROKY ŘEŠENÍ
V Dolních Bojanovicích si tyto hrozby uvědomují a aktivně se snaží odolnost svého území a okolí vůči klimatické změně zvýšit. Rozhodli se proto za podpory Krajinohledu a organizace Člověk v tísni, která na Hodonínsku působí od tornádové události a projekt financuje, nechat zpracovat studii adaptace na změnu klimatu. V území kolem obce, které zaujímá necelých 33 km², Krajinohled podrobně zmapoval aktuální stav místní krajiny a následně navrhnul přírodě blízká opatření, která mají za cíl zvýšit zasakovací schopnost půdy, snížit její náchylnost vůči erozi a zlepšit biodiverzitu, jinými slovy, přispět k dlouhodobě udržitelnějšímu životu v dané lokalitě.
Krajinohled se snaží do projektů co nejvíce zapojovat místní komunity, a to už během zpracovávání studie. Zvyšuje to podle nich šanci, že závěry budou lépe přijaty a spíše realizovány.
V Bojanovicích se setkali s velmi aktivní komunitou. Vyškolili je v mapování krajiny, vybavili potřebným softwarem a vyslali do terénu. Tam lidé zaznamenávali stav vodních toků, míru eroze v polích, nebo stav zeleně. Každý mapér měl přidělenou určitou část území, za kterou byl zodpovědný. Kromě zaznamenávání bodů s popisky v mapové aplikaci vytvářeli také k zaznamenaným bodům v krajině databázi fotografií.
Obyvatelé Dolních Bojanovic tak předali Krajinohledu obrovské množství dat. Krajinohled je spojil s vlastními zjištěními a na základě těchto dat pak připravil návrhy opatření. Mezi ně patří například revitalizace a rozvolnění vybraných úseků vodních toků, obnova či zakládání nových polních cest a výsadba stromořadí podél nich, obnova dosluhujících větrolamů a mnoho dalšího.
Následujícím důležitým krokem bylo uspořádání speciálních seminářů pro místní zástupce spolků, zemědělce, vlastníky půdy i představitele samospráv. Metodicky je připravila a vedla agentura Nielsen Admosphere a s odbornými poznatky vystupovali zástupci Krajinohledu a Člověka v tísni. Na prvním semináři se mluvilo o krajině a účastníci se z různých úhlů pohledů snažili najít shodný pohled na proměnu krajiny v jejich okolí.
Na druhém semináři se představilo 7 vybraných návrhů opatření, které pro bojanovickou krajinu připravil Krajinohled. Jednalo se například o revitalizaci toků, výsadby větrolamů či vodozádržné terénní úpravy. K jednotlivým opatřením byly přiřazeny body, aby bylo jasné, kde leží priority místní komunity. Nejvíce hlasů získal návrh revitalizace cca kilometrového úseku potoka Prušánky.
ČASOVÁ OSA
podzim 2023
začátek roku 2022
první kontakt
s obcí, návrh projektu
podzim 2022
ukončení sběru dat v terénu
jaro 2023
první návrhy opatření
plánované zahájení navazující fáze projektu, projednávání a posouvání opatření směrem k realizaci
jaro 2022
shromáždění materiálů, proškolení zájemců
začátek roku 2023
dokončení analytické části studie
červen 2023
projednávání závěrů s veřejností a místními aktéry
VÝZVY
Nejsložitější úvahou, se kterou se Krajinohled musel vypořádat při navrhování opatření v krajině, bylo, do jaké míry nahlížet na aktuální vlastnickou držbu v území. Na jedné straně byla možnost navrhovat opatření zcela bez ohledu na majetek, pouze s vizí ideálního stavu z hlediska přírody.
Druhá možnost byla držet se striktně údajů z katastru nemovitostí a navrhovat opatření pouze tam, kde je jejich realizace v praxi schůdná. Obě cesty mají své výhody i své nedostatky. Krajinohled se pokoušel najít mezi nimi co nejcitlivější rovnováhu tak, aby byl výsledkem materiál, který předkládá dlouhodobou vizi a zároveň nebude zcela odtržený od reality.
Jaké byly největší překážky tohoto projektu? ‚‚Jako nesnadné se nám opět potvrzuje jednání s mnohými státními úřady a organizacemi. Chce to prostě trpělivost, výdrž a dobrou vůli,” říká projektový manažer Daniel Řezníček. Reakce, které sklidili u tohoto projektu jsou: „Zatím ze všech stran pozitivní. A věříme, že nám to vydrží!” dodává.
foto Lucie Mojžíšová
Jakou radu byste dali těm, kdo chtějí začít s podobným projektem?
‚‚Pokuste se najít silného partnera, který projekt zaštítí,” říká projektový manažer Daniel Řezníček. Nejvíce hrdí jsou na nadstandardní vztahy se zástupci obce, místními občany a na férové jednání s místními zemědělci.
PŘEDSTAVENÍ SPOLKU KRAJINOHLED
Spolek Krajinohled provádí expertní činnost a aplikovaný výzkum v oblasti ochrany přírody, životního prostředí a v oblasti klimatické změny. Rozvíjí a aplikují přístupy ke studiu, ochraně a využití ekosystémů založené na celostním chápání jejich přínosu pro rozvoj kvality života.
Spolupracují na tvorbě a změnách koncepčních, strategických a metodických dokumentů souvisejících s ochranou a využíváním přírody a životního prostředí. Zvyšují informovanost veřejnosti a podporují její zapojení do řešení ochrany přírody a životního prostředí. Dělají nezávisle základní výzkum, průmyslový výzkum, experimentální vývoj nebo veřejně šíří výsledky těchto činností formou výuky, publikací a transferu znalostí. Přispívají ke spolupráci mezi vědeckými, vzdělávacími a dalšími odbornými institucemi, orgány státní správy a veřejností.
Realizují projekty a zakázky v oblasti krajinného plánování, ochrany přírody, krajiny a životního prostředí obecně. Organizují informační kampaně, spolupracují s institucemi, organizacemi i jednotlivci v ČR i v zahraničí. Provozují vzdělávací a poradenskou činnost, advokační a lobbingovou činnost a také vykonávají hospodářskou činnost v souladu s výše uvedenými cíli. Zapojují se do procesu aktivní ochrany přírody pro laickou a odbornou veřejnost. Součástí činnosti spolku je koupě a správa pozemků.
O KRAJINOHLEDU
Web:
Lokalita:
Celorepublikově
Cíl:
Pomáhají veřejnosti vrátit vodu do krajiny
Rok vzniku:
2022
Kontakt:
Zaujal vás tento příklad dobré praxe? Přihlaste se k odběru našeho newsletteru, aby vám nic neuteklo.