Vraceli jste někdy do IKEA starý dětský nábytek, nebo využili tipy na to, jak oživit okoukanou komodu? Že je udržitelnost pro IKEA důležitá dokládá i podíl odpadu, který za poslední rok za Česko, Slovensko a Maďarsko putoval na skládky - 1,36 %. Svůj díl práce na tom má Barbora Geršlová, která v IKEA pracuje jako manažerka pro trvalou udržitelnost.
„Skládkování je pro nás až ta poslední varianta, na obchodních domech třídíme až 27 odpadových frakcí,” říká Bára. Vede i projekty, které nejsou zvenčí tak viditelné, jako elektrifikace dodávání zboží, nebo řízení infrastruktury pro klienty a zaměstnance. To vše se společným cílem - stát se do roku 2030 cirkulární společností.
Tématu se věnovala i v módním průmyslu, ve Freshlabels. Společné s udržitelnou strategií zodpovídala za výběr produktů, které putovaly do obchodu. Kořeny Bářina zájmu o oblast možná překvapí - najdete je v Číně, kde rok studovala.
„V porovnání se západní Evropou vidím velký kontrast v uvědomělém nakupování, i to se ale začíná v Číně pomalu probouzet. Zásadní pro mě bylo vidět i respekt k přírodě, hlavně ve vnitrostátních provinciích a zemědělských oblastech. Třeba pěstování čaje probíhá dlouhodobě zcela organicky - zemědělci si uvědomují důležitost kvality a regenerace půdy,” uzavírá Barbora svou zkušenost.
A kde vidí Bára v Česku největší potenciál pro změny k lepšímu?
„Na lokální úrovni určitě v osvětě zákazníka a veřejné správy. Jsme trochu v začarovaném kruhu. Téma udržitelnosti není ještě natolik atraktivní u širší veřejnosti, aby vytvořilo tlak na zákonodárce (anebo i soukromé firmy), politické strany zase nebudou masivně tlačit na legislativu v tomto odvětví, pokud nepůjde o téma důležité pro širokou veřejnost. Jakmile si společnost uvědomí důležitost otázek týkajících se životního prostředí a spojí síly, můžeme určitě dosáhnout dobrých výsledků v boji proti klimatické krizi.”