Zelené střechy, opatření pro zadržování vody v krajině, hospodaření s šedou vodou, obnovování mokřadů i toků řek. Skvělých adaptačních projektů na změnu klimatu už dnes v Česku najdete spoustu. Otázka je - stačí to? Děláme dost? Nejen o tom, jak si v Česku v adaptaci na změnu klimatu stojíme, co je nyní potřeba udělat a jak může pomoci byznys i každý z nás, jsme si povídali v Dobrých zprávách s Martinem Anderem z Nadace Partnerství.
Tady jsou čtyři nejdůležitější informace z našeho 30 minutového podcastu, které by vám neměly uniknout:
V Česku najdete desítky kvalitních adaptačních projektů. Zatím se nám ale nepodařilo udělat z těchto projektů mainstream a prioritu. Je potřeba vytvořit dostatečně motivující ekonomické prostředí a opatření realizovat plošně. Jinak podle Martina Andera odolnost krajiny a měst nezvládneme vyřešit. Situaci přirovnává k energetice. Fotovoltaické panely na střechách kdysi měli spíše nadšenci - dnes se ale situace pod tlakem cen energií rychle mění.
Jak mohou ke změně přispět firmy i jednotlivci? Martin Ander popisuje tři roviny. Za prvé - byznys může aktivně měnit nemovitosti a pozemky, které vlastní. Řešit hospodaření s dešťovou a šedou vodou, zadržování vody, péče o stromy a vegetaci, pasivní ochlazování, nebo i volba střešních tašek. Za druhé - promítat adaptační opatření do svého byznysu. Například sektor bydlení by dnes už na adaptačních opatřeních měl být podle Martina založený. A za třetí - podpora partnerů, neziskovek a organizací, které se adaptačními opatřeními zabývají ve vašem okolí.
Jako inspirace a také zdroj kontaktů může pomoci projekt Adapterra Awards. Databáze obsahuje asi 160 projektů z celého Česka, včetně popisu přínosů, provozních zkušeností, nebo překážek, které investor překonával. Najdete tady také kontakty na realizátora, investora i projektanta. Jsou zde projekty z mnoha různých oblastí - například Domov podhradí, bydlení pro seniory v pasivním energetickém standardu.
Když jsme se Martina Andera zeptali, na jaké chyby v adaptačních projektech nejčastěji naráží, jmenoval například budovy, ve kterých se stále zapomíná nejen na hospodaření s dešťovou, ale i šedou vody. Důvodem je podle něj to, že ekonomické prostředí nemotivuje k hledání řešení. Lidé také často při sázení stromků podceňují prostor, které potřebují v dospělosti pro svůj kořenový systém. Mladé stromy nemají takovou ochlazovací funkci, jako ty vzrostlé. Pro ilustraci - lípa s průměrem kmenu jeden metr vypaří 100 - 200 litrů za den a ochlazuje své okolí silou dvou až čtyř klimatizačních jednotek.
Ještě nejste mezi námi? Přidejte se do Změny k lepšímu! Jako člen naší iniciativy získáte přístup do Kmene udržitelnosti, kde kromě praktických tipů sdílíme i know-how a propojujeme všechny ty, kdo hledají cesty k udržitelnému byznysu. Chcete si nás nejdřív oťukat? Přihlašte se k odběru newsletteru, nebo napište našemu programovému manažerovi Lukáši Rolfovi na lukas.rolf@klepsimu.cz.