• Změna k lepšímu

Nahraďme uhlí sluncem

Česko musí vyřešit postupnou náhradu uhlí v elektroenergetice. Uhelná komise doporučila útlum uhlí do roku 2038. Růst cen emisních povolenek ale možná vyřadí fosilní zdroje ze hry ještě dříve.


Fotovoltaika bude na této cestě hrát hlavní roli. Je bezemisní, má dlouhou životnost a klesající ceny panelů řadí solární elektřinu k aktuálně nejlevnějším na trhu. Potřebujeme budovat nové solární instalace průběžně, uhlí nenahradíme fotovoltaikou za pár let. Jen tak se vyhneme skokovým změnám, které by vedly k nestabilitě dodávek energie nebo vysokým nákladům.


Nejdostupnějším řešením pro naplnění klimatických závazků ČR jsou pozemní fotovoltaické elektrárny budované na brownfieldech, nebo například plochách bývalých dolů. Fotovoltaické elektrárny můžeme stavět ale třeba i na podprůměrně výnosných půdách. Mezi řešení patří i střešní solární elektrárny, které pomáhají k decentralizaci výroby energie a mohou být instalovány na střechách obytných a veřejných budov nebo průmyslových objektů.


Jak jsme na tom dnes?


Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny stagnuje od roku 2013 na asi 13 %. Solární energie meziročně roste o několik desítek procent. Jde o malé střešní instalace, které vznikají na rodinných domech. V posledních dvou letech se přidaly také firmy, které mohly získat podporu na instalace fotovoltaických elektráren na střechy svých provozoven nebo logistických center v rámci operačních programů.


Zcela je pak zastaven rozvoj fotovoltaiky na ploše. Důvodem je absence provozní a investiční podpory. Česko je například poslední stát mezi Visegrádskou čtyřkou, který nezavedl aukční systém pro nové projekty solárních elektráren. Vláda dlouhodobě odmítá snahy o prosazení tržního způsobu podpory pro solární elektrárny. A to i přesto, že v novele zákona o podporovaných zdrojích tento systém navrhuje pro větrné parky nebo biomasu.


Kde se inspirovat?


V Německu, Francii i Polsku se osvědčily aukce na veřejnou podporu. Vedou k předvídatelnému rozvoji nových projektů obnovitelných zdrojů a soutěž tlačí cenu dolů, takže jsou výhodné i pro spotřebitele.


Dalším instrumentem zvyšující dlouhodobou jistotu investorů jsou smlouvy o prodeji energie (PPA – power purchase agreement). Jde o přímé smlouvy mezi provozovatelem solární/větrné elektrárny uzavřené většinou na 1525 let. Díky tomu mohou dostat cenu elektřiny i pod 50 EUR/MWh. V nedávné době takové kontrakty uzavřel například Heineken ve Španělsku. Využívá je i LEGO nebo provozovatel letišť v Paříži.



Jak na to?

  • Alokace adekvátní podpory z EU fondů (Fond spravedlivé transformace, Modernizační fond, Národní plán obnovy).

  • Nastavení stabilního a předvídatelného systému kontinuální podpory pro zvyšování energetické soběstačnosti firem.

  • Maximálně zpružnit systém vyhodnocování podaných žádostí a posílit počty úředníků, kteří projekty vyhodnocují.

  • Rozběhnout informační kampaň o možnostech získání podpory a výhodách lokálního využití čisté energie.


Jak pomůže Změna k lepšímu?

  • Ve spolupráci s odbornými svazy vypracujeme analýzy legislativních změn.

  • Zapojíme se do debaty o ideálním využití prostředků z EU na transformaci energetiky, uhelných regionů a zeleného oživení.

  • Vytvoříme koalici firem, které budou usilovat o využití solární energie v rámci vlastní spotřeby i vznik nových projektů pro dodávky do sítě.


A co by se mělo stát v horizontu tří let?

  1. Solární instalace porostou o cca 500 MW ročně.

  2. Budou schváleny podmínky pro velké pozemní elektrárny – zdroj podpory, alokační mechanismus, úprava podmínek využití půdy, přístup k síti.

  3. Změny povedou k vytvoření pipeline nových investic do fotovoltaiky v objemu 3–5 000 MW.



zmena.png
  • Facebook
  • LinkedIn
  • Instagram
  • YouTube
  • Slack

©2021 by Změna k lepšímu