Co potřebuje udržitelný byznys od nové vlády?

Věříme, že s novou vládou přichází nová šance. A že udržitelnost je příležitost jak restartovat ekonomiku. Příležitosti vidíme všude - vybrali jsme jich pět, které lze začít řešit hned a hoří nejvíce. Pět návrhů, které podle nás teď potřebuje udržitelný byznys od nové vlády, přišli do Dobrých zpráv okomentovat a vysvětlit Cyril Klepek z Cyrklu a Jan Krčmář ze Solární asociace.




Tady jet pět nejdůležitějších informací z našeho 30 minutového podcastu, které by vám neměly uniknout:


  1. Fit for 55, Farm to Fork, taxonomie… české firmy ve slovech spojených s Green Dealem plavou. Stát by měl využít svou komunikační sílu a zrealizovat informační kampaň o Green Dealu. V Česku chybí někdo, kdo by je dokázal zjednodušit a vysvětlit firmám, co znamenají. Jinak riskujeme, že v EU zůstaneme těmi, kdo Green Deal odmítá jako bruselský eko fanatismus a na změny, které přijdou, zůstaneme nepřipravení. Nejvíc ohroženy jsou střední a malé firmy, které narozdíl např. od Škodovky nemohou přejmout strategie udržitelnosti od zahraničních mateřských společností.

  2. Druhým krokem by měla být příprava legislativního zázemí pro rozvoj komunitní energetiky. Jan Krčmář vysvětlil, že pro firmy, které podnikají v tomto sektoru, je složité pracovat v oblasti, která nemá legislativní základ. Například akumulace elektřiny není zákonem definována, v létě se novelu nepodařilo prosadit. A tak třeba instalace fotovoltaiky na střechy paneláků je v Česku stále velmi komplikovaná záležitost. Byznys zkrátka potřebuje od státu signál, že s komunitní energetikou počítá. Protože podnikat v něčem, co není definované, je riziková záležitost.

  3. Třetím doporučením je umět chytře využít investice do energetických úspor budov. Jan Krčmář upozornil na to, že v Česku na tuto problematiku stále chybí komplexní pohled. Rodinné i komerční budovy k energetickým úsporám přistupují odděleně. Řeší buď zateplení, nebo dotace, nebo fotovoltaiku. Naději na komplexnější přístup přináší nové operační programy Ministerstva průmyslu a obchodu, které by mohly situaci posunout blíže k efektivnějším řešením.

  4. Naše ekonomika je jedna z nejvíce industriálních na světě, míra soběstačnosti co se materiálů týče je ale v Česku ale velmi nízká. Podle Cyrila Klepka by ke změně mohly pomoci dva kroky: zvýšení daně na skládkování a zvýhodnění využití druhotných surovin. Aktuálně je skládkování vyjmuté z DPH, což z něj v Česku dělá výhodný byznys. Zvýšení daně by mohlo pomoci k proměně modelu z lineárního na cirkulární. Podobně bychom mohli upravit druhotné využití surovin a daňově zvýhodnit například ty s vysokým obsahem recyklátu. Zkrátka pomocí chytré taxonomie upravit architekturu volby.

  5. 95 % veřejných zakázek se v Česku soutěží na cenu. Cyril Klepek upozornil na to, že v EU jsme v Česku v tomto unikát. Chybí kritérium kvality, udržitelnosti a mnoho dalších. Situaci by pomohly nová kritéria pro zadávání veřejných zakázek, které by obsahovaly zelené parametry. Například v Holandsku tento krok nastartoval trojnásobné využití druhotných surovin (v porovnání s ČR). Inspirací mohou být GPP kritéria, která se v zahraniční používají například u snižování uhlíkové stopy veřejných zakázek. Podle Cyrila Klepka jde o jeden z nejsilnějších nástrojů, jak posunout ekonomiku z lineárního na cirkulární model.


Pět příležitostí, kterou mohou pomoci udržitelnému byznysu v Česku a navrhujeme je zrealizovat nové vládě si můžete přečíst a stáhnout na tomto odkazu.


Chcete se do tématu ponořit hlouběji? Udělejte si 30 minut pro sebe a pusťte si náš podcast. Ještě mezi námi nejste? Přidejte se do Změny k lepšímu! Jako člen naší iniciativy získáte přístup do Kmene udržitelnosti, kde kromě praktických tipů sdílíme i know-how a propojujeme všechny ty, kdo hledají cesty k udržitelnému byznysu. Chcete si nás nejdřív oťukat? Přihlašte se k odběru newsletteru, nebo napište našemu programovému manažerovi Lukáši Rolfovi na lukas.rolf@klepsimu.cz.